Informace o obci

Přírodní a geografické podmínky

a) Inženýrsko-geologické poměry

Obec Nová Telib leží v oblasti Dolnojizerské tabule na plošině v závěru údolí Žerčického potoka v nadmořské výšce kolem 300 m. Terén se zvolna sklání k jihozápadu, příkřejší spád má v severozápadní části katastrálního území, kde upadá k severozápadu až na 236 m n.m. Skalní podklad pod proměnlivě mocnou vrstvou jílovotopísčitých hlín tvoří flyšoidní facie březenského souvrství -vápnité jílovce, slínovce a prachovce s četnými vložkami pískovců. Ve svahu západně a severozápadně od obce vycházejí na povrch vápnité jílovce a slínovce březenského a teplického souvrství. Údolní niva Žerčického potoka je vyplněna holocenními náplavy. Svahy Chlumeckého hřbetu jak do údolí Klenice, tak do údolí Vlkavy patří k územím s četnými výskyty svahových deformací. K aktivním sesuvům dochází po vydatných srážkách ve svahových uloženinách a zvětralých polohách na pelitických komplexech. Registr sesuvů a jiných svahových deformací (Geofond ČR Kutná Hora 1994) neeviduje na katastrálním území Nové Telibi žádné sesuvné projevy, rozsáhlá sesuvná území jsou však mimo k. ú. na severních svazích vrchu Telib a v údolí Žerčického potoka.

b) Přírodní poměry

Celé katastrální území obce Nová Telib leží na jižních svazích Chloumeckého hřbetu, který je geomorfologickým okrskem podcelku Turnovské pahorkatiny, celku Jičínské pahorkatiny, oblasti Severočeské tabule a soustavy České tabule.

Přehleded geomorfologických jednotek:

Soustava - VI - Česká tabule

Oblast - VI A - Severočeská tabule

Celek - VI A 2 - Jičínská pahorkatina

Podcelek - VI A 2 A - Turnovská pahorkatina

Okrsek - VI A 2 A j - Chloumecký hřbet

Chloumecký hřbet je výrazná nesouměrná hrást směru západ - východ tvořená koniatskými kaolonickými a jílovitými pískovci i slínovci s relikty pliocénního za-rovnaného povrchu na široké vrcholové části, na mírnějších jižních svazích se spra-šovými závějemi místy porušených plošnými sesuvy. Tvoří rozvodnici mezi Kleni-cí a Vlkavou, kterou probíhá podél hrany příkřejšího severního svahu. Obec leží v širokém úpadu nad prameništěm Žerčického potoka v nadmořské výšce mezi 280 - 300 m mezi převážně zalesněnými, zaoblenými hřbety, na se- veru s nejvyšším bodem Telib (322 m n. m.), na jihu s nejvyšším vrchem Žlábky (315,7 m n. m.). Západní částí katastru probíhá rozvodnice mezi Vlkavou a Klenicí, od které se sklánějí příkřejší zalesněné svahy do údolí Doláneckého potoka. Východní část tvoří široký, plochý, rozvodnicový hřbet s nadmořskou výškou přes 315 m mezi Žerčickým potokem a Trnávkou využívaný jako orná půda. Nejvyšší bod katastru leží na okraji lesního porostu v lokalitě Ve žlábkách na katastrální hranici v nadmořské výšce 321 m, nejnižším místem je údolí Žerčického potoka v nadmořské výšce 268 m. Celé řešené území leží v teplé klimatické oblasti T2, která je charakterizována teplým, suchým a dlouhým létem, teplým až mírně teplým jarem a podzimem, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Roční průměrná teplota dosahuje 8,2 oC, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou přes 18 oC, nejchladnějším je leden s teplotním průměrem - 2 oC. Měsíční a roční průměrné teploty 1. Semčice, 2. Mladá Boleslav

Číselné charakteristiky:

je možno říci, že řešené území je Celkově poměrně suché, s hřbetu Telib, což se příznivě projevuje v oslunění, v dobrém provětrávání a snadnějším odtoku přízemních chladných vzduchových vrstev znemožňujícím průměrnými roč- ními srážkami výrazně pod 600 mm (částečný dešťový stín). Srážkových dnů, kdy naprší minimálně 1 mm srážek, je v řešeném území přes 100 za rok. Nejčastějšími větry jsou jihovýchodní (17 %), dále severozápadní (15 %) a západní (14 %). Poměrně vysoké je zastoupeno bezvětří, a to 18 %. Naopak nej meně jsou zastoupeny větry severovýchodní a jižní (4, resp. 5 %). Z mezoklimatického hlediska leží obec v chráněné poloze jižních svahů tvorbu lokálních teplotních inverzí a jezer chladného vzduchu a tudíž i hromadění místního přízemního znečištění ovzduší.

Obyvatelstvo a bztový fond

a) Obyvatelstvo

Při hodnocení obyvatelstva je věnována pozornost jak jeho dosavadnímu vývoji, tak jeho skladbě a těm strukturálním ukazatelům, které mohou významněji ovlivňovat jeho vývoj. Jedná se zejména o věkovou skladbu, ekonomicky aktivní obyvatelstvo a jeho skladu a velikost a skladbu ekonomické základny obce.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel v obci i v jejích částech je hodnocen v časové řadě od roku 1869. Je tak možné usoudit i na případné vývojové anomálie.První písemná zmínka o vývoji počtu obyvatel je z roku 1378. Počet obyvatel v období posledních téměř 130 let v obci prakticky až do r. 1930 stagnoval nebo jen mírně klesal. Teprve po roce 1930, především v souvislosti s přesuny obyvatelstva je válečných letech i v letech před válkou a po válce došlo k zahájení procesu postupného vylidňování, tak jak tomu bylo ve venkovském osídlení obvyklé. V období po roce 1950 počet obyvatel v Nové Telibi jen mírně klesal, a to až do současnosti. Ve vývoji obyvatelstva se významně odráží poloha v zázemí Mladé Boleslavi. Uplatňuje se výstavba rodinných domků a tím pádem se výraznějši nesnižuje počet obyvatel. V období po roce 1991 se poprvé po více než 100 letech počet obyvatel v obci zvýšil. Je otázkou, zdali tato krátkodobá tendence způsobená především ztrátou migrační aktivity měst v důsledku omezené výstavby bytů udrží, nebo zdali po nastávajícím oživení bytové výstavby se emigrační tendence vývoje venkovského osídlení opět obnoví.

Skladba obyvatelstva

Při hodnocení skladby obyvatelstva je použita řada ukazatelů, které sledují skladbu podle pohlaví a věku, ekonomickou strukturu a pohyb za prací. Věková skladba obyvatelstva je v obci výrazně příznivější než ve většině obcí okresu. V období mezi r. 1991 - r. 1998 se pravděpodobně věková skladba obyvatel v obci jen velmi mírně zhoršila, a to především v důsledku snížení počtu dětské složky obyvatelstva. Zároveň však došlo i ke snížení počtu obyvatel v postproduktivním věku. Předpokládaný mírný nárůst počtu obyvatel je tedy podmíněn přistěhovalectvím, t. j. zase ovlivňováno bytovou výstavbou, která by pozitivně ovlivnila sídelní a migrační aktivitu obce. Současná sídelní stabilita vyjádřená podílem obyvatel narozených a trvale bydlících v obci je mírně nad průměrem srovnatelných obcí okresu a i nad ceookresním průměrem. Svědčí to o atraktivitě obce pro trvalé bydlení. V Nové Telibi byla jen menší zemědělská farma JZD Ledce. Ta je v současnosti v soukromém vlastnictví a je prakticky nevyužívaná. V roce 1991 pracovalo v obci v zemědělství a lesnictví jen 8 osob, průmyslové pracovní příležitosti zde nebyly zastoupeny a v ostatních odvětvích pracovaly jen 2 osoby. Závěrem hodnocení obyvatelstva a jeho skladby lze shrnout, že situace obce je z hlediska sociálně-ekonomických ukazatelů poměrně příznivá, a to především v porovnání s jinými obcemi obdobné velikosti. ;

b) Domovní a bytový fond, úroveň bydlení

Sledování problematiky bydlení je zaměřeno především na ukazatele , které charakterizují základní vlastnosti bytového fondu, jeho skladbu, úroveň bydlení a budoucí potřebu bytů. Hodnocení vycházejí, stejně jako hodnocení obyvatelstva, z údajů Sčítání lidu, domů a bytů 1991, protože jiné dostupné informace neexistují. V obci bylo v roce 1991 celkem 61 domů, z toho bylo jen 40 domů trvale obydlených. Dříve zde bylo mnohem více domů než v současnosti. Maximální počet domů byl dosažen v roce 1930 (54 domů). Tento maximální počet domů může vést k úvahám o tom, že pro případnou novou bytovou výstavbu by mohly být k dispo- zici určité rezervy uvnitř intravilánů, a že by se nemusely vyhledávat parcely pro výstavbu bytů jen na nových plochách na jeho okrajích. Problémem je ale, že po dobné úvahy narážejí zpravidla na vlastnické poměry. Vzhledem k nim je pak výstavba přece jen lokalizována na nové plochy na okrajích intravilánu. Bytový fond v obci je relativně novější, pouhých 14 % bytů bylo postaveno před rokem 1919. Po roce 1970 se intenzita bytové výstavby poněkud snížila a po roce 1980 došlo k jejímu opětovnému oživení. Po roce 1991 se v obci stavěly další rodinné domky, a to především na jejím východním okraji. Byly zde postaveny 2 rodinné domky, další 2 domky jsou rozestavěny v intravilánu obce. Ačkoliv charakteristiky bytového fondu, zejména jeho stáří, nejsou příliš příznivé , jsou ukazatele kvalitativní úrovně bydlení na celkem přijatelné úrovni, a to prakticky ve všech jejích ukazatelích. Byty jsou podstatně méně zalidněné v porovnání s celookresním průměrem. Příznivý je především ukazatel počtu m2 obytné plochy na 1 obyvatele a počtu obyvatel na 1 obytnou místnost. Byty jsou zpravidla větší, s větším počtem obytných místností. Je to ostatně situace podobná jako v jiných venkovských sídlech, kde je při dlouhodobě klesajícím počtu obyvatel příznivější situace v bydlení a plošný standard bydlení je zde zpravidla vyšší než ve městech. ;

c) Vývojové tendence

V Nové Telibi je poměrně velký zájem o výstavbu rodinných domků. V současnosti je zde rozestavěno několik domků a lze předpokládat, že úhrnem by se z výstavby rodinných domků v období 1991 - 2010 mohlo získat 6 nových bytů v 5 rodinných domcích. Výhledově lze očekávat, že by se v obci mohl pokles počtu obyvatel zastavit a mohlo by dojít k nárůstu počtu obyvatel. Z toho je možné odvodit i potřebnou výstavbu bytů ve výhledu. Je ovšem nutné počítat s výstavbou bytů i v tom případě, kdyby došlo v návrhovém období do časového horizontu roku 2010 - 2015 ke stagnaci, nebo k mírnému úbytku počtu obyvatel. Za předpokladu, že by počet obyvatel v obci snížil na cca 140 osob v roce 2015, bylo by potřebné, aby se zde postavilo 6 bytů, t. j. 5 rodinných domků. V případě, že by se vývoj počtu obyvatel v obci podstatněji dynamizoval a v roce 2015 by dosáhl 200 obyvatel, což je počet obyvatel, který by obec mohla dosáhnout podle představ jejího zastupitelstva, muselo by se postavit v obci minimálně 20 rodinných domků s cca 26 byty. Další specifickou vlastností obce je rekreační funkce. Je vytvářena výhradně rekreačními chalupami, v roce 1991 jich bylo v obci 14. Jen 2 z nich byly vyčleněny k těmto účelům z bytového fondu.

Výroba

a) Průmyslová činnost

Na katastru obce nejsou lokalizovány samostatné objekty, které by se svými vlivy blížily charakteru průmyslové činnosti. ;

b) Zemědělská účelová výstavba

V období kolektivizace zemědělství byl na jihovýchodním okraji obce vybudo-ván samostatný areál živočišné výroby na ploše cca 1,25 ha. Jeho základní stavbou byl kravín o kapacitě 96 ks hovězího skotu. Doplňky k této stavbě tvoří ocelokůlna a silážní žlab. V současné době jsou objekty mimo provoz a jejich budoucí využití se hledá. Areál změnil vlastníka a podle jeho vyjádření zde nehodlá obnovit živo- čišnou výrobu. Vzhledem k tomu, že v bezprostředním okolí kravína je připravována výstavba rodinných domků, jeden je zde již postaven, bude využití objetků bývalého areálu živočišné výroby tomuto záměru podřízeno.

c) Lesní hospodářství

Lesní půdní fond zaujímá na řešeném území celkem 97,53 ha. Je zahrnut do lesního hospodářského celku Mladá Boleslav, Lesní správa Březno. Lesní hospodář- ský plán byl zpracován a schválen pro období 1992 -2001.

Občanská vybavenost a služby

Zařízení občanské vybavenosti a služeb je všeobecně úměrné velikosti obce a vzdálenosti jiných konkurenčních středisek s vybaveností. V případě Nové Telibi působí jednak relativně menší populační velikost a dále to, že leží v blízkosti Mladé Boleslavi a že řada vyjíždějících může v okresním městě realizovat řadu potřeb, především využívat obchodní síť i některá další zařízení vybavenosti. Proto jsou v Nové Telibi jen ta zařízení, která mají pro obec základní význam. Vzhledem k velikosti obce zde není škola a zdravotnické zařízení. Tato vybavenost je realizována v sousedních obcích. Ze zařízení občanské vybavenosti je v Nové Telibi hřiště na nohejbal a volejbal, požární zbrojnice a budova obecního úřadu u hřiště. Ze zařízení komerčních služeb je zde prodejna smíšeného zboží, její objekt navazuje na hostinec (25 míst u stolu) se společenským sálem (cca 80 míst u stolu na cca 130 m2 užitkové plochy společenského sálu). Rentabilita těchto zařízení sice není vzhledem k počtu obyvatel příliš vysoká, jejich provoz by se však měl udržet i ve výhledu. Stavebně-technický stav obou objektů je vzhledem k tomu, že byly po- staveny v 60-tých letech a následně rekonstruovány a udržovány, dobrý a ani ve vý- hledu by neměly být rušeny. V obci je dále malá autoopravna a provozovna zabývající se opravou zeměděl-ských strojů. Vedle toho několik občanů poskytuje různé řemeslné služby (kovoobrábění, krejčovství apod.) v rámci využití vedlejších objektů, event. nebytových prostor v rodinných domcích. Uvedená zařízení jsou z hlediska potřeb obce dostatečně dimenzovaná a s vyjímkou opravny zemědělských strojů mají dostatečně velké provozní plochy. Pokud jde o školská a zdravotnická zařízení jsou nároky na ně uspokojovány ve Březně (základní devítiletá škola) a v Mladé Boleslavi.

Technická infrastruktura

a) Doprava

Obec Nová Telib je dopravně napojena silnicí III/2802. Návaznost je zajištěna prostřednictvím silnice II/280 (Březno - Kopidlno - silnice I/32) na silnici I/16, která pak umožňuje spojení na Mladou Boleslav a odtud pak po I/10 na Prahu či Turnov.

Silniční síť

Silnice III/2802 - vstupuje na katastrální území c? ca 1300 m před západním okrajem obce, má asfaltový povrch, prochází obcí a je obestavěna po obou jejích stranách. V průtahu obcí má nepříznivý směrový oblouk, do kterého jsou ještě napojeny dvě místní komunikace (vlevo a vpravo) a pokračuje pak od východního okraje obce cca 1100 m na hranici katastrálního území. Silnice III/2802 by měla být zařazena do kategorie S7,5, což ve svém průběhu nedosahuje a i průtah obcí neod- povídá kategorii MO8 a ani doprovodnému zabezpečení chodců, t. j. zřízení chod- níků. Ve svém směrovém vedení má v obci již výše jmenovanou závadu, t. j. malý poloměr oblouku. Sklonové poměry jsou v rámci obce příznivé. Sčítání dopravy nebylo v roce 1995 provedeno pro malý význam této silnice a tudíž nejsou k dispo- zici údaje o intenzitě jejího využití. Silnice III/2803 - zasahuje krátkým úsekem do řešeného území, vede od Března přes Dolánky do Kladěrub, kde je ukončena.

Železnice

Železniční doprava není v obci přímo zastoupena veřejnou osobní dopravou, nejbližší osobní zastávka je v obci Březno na regionální trati z Mladé Boleslavi na Dolní Bousov, vzdálená cca 3 km.

Místní komunikace

Nosnou kostrou komunikací v obci je silnice III/2802, na kterou navazují místní komunikace, které zajišťují zpřístupnění obytných i hospodářských objektů. Severně od silnice III/2802 vede místní komunikace, která je napojena do nepříznivého směrového oblouku této silnice a zajišťuje napojení obytné zástavby na severovýchodním okraji obce. Dosahuje délky cca 250 m, její povrchová úprava je provede- na asfaltovým postřikem a pak pokračuje jako polní cesta k lesu. Z této místní ko-munikace odbočuje krátký úsek další místní komunikace k zajištění přístupu k obytným objektům, je provedena opět asfaltovým postřikem a pak pokračuje jako polní cesta. Další místní komunikace odbočuje jižně od silnice III/2802, má nepříznivé rozhledové poměry při napojení podobně jako výše jmenovaná místní komunikace severní. Tato jižní obslužná trasa tvoří jakousi část oblouku, který vychází od silnice III/2802 a na ni opěto končí v prostoru hostince. Na ní jsou napojeny krátké úseky místních komunikací o neupraveném povrchu, které tvoří jakési obvodové trasy kolem samostatných objektů. Hlavní kruhová trasa místní komunikace pokračující jako prodloužení malého oblouku je provedena asfaltovým postřikem a v téže úpravě pokračuje západně až po zástavbu, kde se rozdvojuje v polní cesty. Tato západní větev je zatím jedno- stranně obestavěna po své jižní části. Ostatní místní komunikace tvoří jen krátké příjezdy k obytným či hospodářským objektům, případně výjezdy do krajiny.

Doprava v klidu

U obytné zástavby je doprava v klidu řešena vybudováním garáží či odstavných ploch na jednotlivých stavebních parcelách. Veřejné parkovací prostory o malé kapacitě se nalézají u objektu hostince v centru obce.

Hromadná doprava

Je zajišťována pouze autobusy SecoTrans a jejich transformovanými následnými podniky. V obci je umístěna jedna zastávka v centru s jednostranným přístřeškem. Zástavka nemá vybudovaný záliv ani na jedné straně. Dopravní obsluha je zajišťována linkou č. 260980 z Mladé Boleslavi přes Novou Telib a Kobylnici do Žerčic a je provozována v pracovní dny v pěti jízdách tam i zpět.

Pěší a cyklistické trasy

Pěší a cyklistické trasy jsou v současné době vedeny uvnitř zástavby obce pouze po stávajících komunikacích, zejména po vozovkách, chodníky zde nejsou instalovány. Návaznost v cyklistických trasách na okolí je v současnosti vázána na stávající komunikace, a to jak obecní či státní síť a nelze zatím předpokládat další rozšíření tohoto druhu přepravy na separovaných tratích.

Zemědělská doprava

S ohledem na bývalou organizaci zemědělské výroby jsou již z dřívější doby upraveny zemědělské cesty tak, aby co nejméně obtěžovala zemědělská doprava obec. Jsou převážně neupraveny a jejich situování bylo podřízeno zemědělské výrobě a organizaci. Zatím nejsou prováděny pozemkové úpravy zemědělského půdního fondu. Stávající polní cesty tvoří jakýsi obvodový systém po hranicích katastru a lesů, který je doplněn potřebnými rameny k obsluze pozemků. Místy na ně navazují lesní cesty.

b) Vodní hospodářství

Zdroje vody a zásobování pitnou vodou

Území obce je chudé jak na povrchovou tak i vydatnější zdroje podzemní vody v mělkých horizontech. Vodohospodářská mapa ČR neeviduje na katastru žádný vodový zdroj podzemní vody. Obec je zásobována pitnou vodou ze soukromých studní, jejichž vydatnost postačuje na běžnou potřebu domácností. Dle sdělení uživatelů studní ne všechny mají kvalitní vodu. Obec uvažuje o výstavbě obecního vodovodu. Úvahu, že by byl nalezen v ekonomicky přijatelné hloubce vydatný zdroj pro zásobování celé obce, možno sledovat či prověřit hydrogeologickým průzkumem, ale vzhledem k níže uvedeným skutečnostem se nejeví tato orientace jako optimální. Jako reálné a pravděpodobně i efektivní se jeví napojení obce na některý ze stávajících vodovodů v její blízkosti Jedinou alternativou je napojení na Mladoboleslavskou vodovodní skupinu, a to v obci Březno. Vzdálenost k možnému místu odběru je cca 2,5 km. Dle předběžného vyjádření pracovníka VaK a. s. Mladá Bo leslav, která je majitelem a provozovatelem vodovodní skupiny, je připojení možné jak z hlediska bilance zdroje a spotřeb, tak i z hlediska kapacity přívodního řádu. Hlavní řád v Březně má profil DN 160 mm. Připojení by bylo možné přibližně v prostoru mezi školou a školkou na silnici z Března na Novou Telib. Zde v šachtě Š11 končí potrubí PVC 160/7,7 mm a pokračuje dále řádem L-potrubím IPE 110 mm až na konec intravilánu obce. Zde by bylo nutno vybudovat přečerpací stanici zajišťující dodávku vody do výše položené Nové Telibi. Přívodní výtlačný řád by bylo vhodné vést podél místní silnice, a to po její pravé straně (směr Nová Telib).

Odkanalizování a čistění odpadních vod

V obci není vybudována kanalizace ani čištírna. Splaškové vody jsou u jednotlivých objektů zachycovány v nádržích (žumpy, septiky). Jejich obsah je vyvážen nebo odstraňován pravděpodobně jiným způsobem (vsak do půdy, hnojiva, závlaha a pod). Srážkové vody jsou odváděny povrchově. Realizace výhledové kanalizační sítě s následnou čistírnou přinese určité komplice v řešení vypouštění vyčištěných vod do vodoteče Žerčického potoka, jehož horní část je v přísušku bezvodá.

c) Energetika

Systém vn

Základním napájecím systémem je napěťová hladina 22 kW, která je zastoupena jediným volným vrchním vedením, které obchází obec jejím západním okrajem s odbočkou na zděnou věžovou trafostanici č. 5109 o výkonu 250 kWA, osazenou u požární nádrže. Dále pak odbočkou a jižním obchvatem zapojená stožárová TR o výkonu 250 kWA. Výkony uvedených traf jsou v současné době využity cca z jedné poloviny. Tyto poměry se nevýrazně zvyšují pouze v zimních měsících. Trafostanice jsou osazeny stroji slovenské výroby BEZ. V případě potřeby je možno pouhou výměnou zvýšit jejich výkon nejméně o další stupeň při použití stroje české výroby. Moderní stroje české výroby jsou při stejném výkonu menší s menší hmotností. Přenosové schopnosti vedení vn pouze při běžné údržbě bez dalších opatření plně zajistí potřebu obce nejméně do r. 2015, pokud zde nevznikne mimořádná podnikatelská činnost. S ohledem na instalovaný výkon trafostanic připadá na každou domácnost v obci 9,8 kWA. Protože přívodní vedení vn 22 kW, včetně přípojky na věžovou trafostanici, která míjí obec jižním obchvatem, nemusí být ani ochranné pásmo dle zákona č. 222/94 Sb. (které je stanoveno vzdálenosti 7 m od svislé roviny krajního vodiče, při průměrném vyložení tohoto vodiče od osy cca 1,5 m) žádným omezujícím kritériem pro rozvoj obce. Pouze odbočka k trafostanici u obchodu vede přes volné plochy - sad, které by přicházely v úvahu k návrhu pro budoucí zástavbu rodinnými domky. Vymezení ochranného pásma může nepříznivě ovlivnit jejich lokalizaci.

Systém nn

Systém nn je provozován volným vrchním vedením, v západní části obce pak zemním kabelem. Volné vrchní vedení je v dobrém, udržovaném stavu, na betonových sloupech. Pouze volné vrchní vedení od bývalého zemědělského družstva je na dřevěných sloupech s betonovou patkou. Přechodové sloupy jsou ocelové, válcované. Pro venkovní rozvod je používáno ve větším rozsahu závěsných silových kabelů.

Veřejné osvětlení

Veřejné osvětlení je v časově dobrém, udržovaném stavu na sloupech rozvodu nn.

Teplo

V současné době je k vytápění používáno převážně tuhých paliv na bázi hnědého uhlí, v malé míře pak dřeva a zbytkově též elektrické energie. S ohledem na počet trvale bydlících obyvatel nelze uvažovat o plynofikaci z prostředků obce. Řešením by mohlo být vytvoření účelového sdružení obcí na vybudování středotlakého plynovodu z regulační stanice vtl Mladá Boleslav, případně vybudování vtl pří- pojky pro obec Dobrovice s regulační stanicí vtl/stl, odtud pak v rámci sdružení stl přívodem. Hustota a seskupení obcí je pro tento záměr příznivá. Pro realizaci tohoto záměru je možno oslovit cca 19 okolních obcí.

Spoje

Obcí neprochází žádný dálkový kabel. Nejbližší dálkový kabel ev. č. 155 prochází v souběhu s komunikací Březno - Dlouhá Lhota. V minulých letech byla provedena masivní plošná rekonstrukce a modernizace celého systému. Je proveden nový systém venkovních závěsných kabelů. Obec je napojena na digitální ústřednu ve Březně. Nově vybudovaný telefonní systém plně zajistí potřebu obce i v násled- ném období.

Místní rozhlas

Místní rozhlas je v dobrém, zachovalém stavu, místy na samostatných nosičích.

Životní prostředí

Kvalita životního prostředí je v rámci obce ovlivněna jen málo, nejsou zde žádné významnější zdroje znečištění ovzduší či jiných negativních dopadů.Činitelem, který může částečně nepříznivě ovlivňovat životní prostředí, jmenovitě hlukem a emisemi, je automobilová průjezdní doprava po silnici III. třídy do Března a dále pak místní znečištění ovzduší způsobované nedokonalým spalováním uhlí v domácích topeništích. Nelze samozřejmě vyloučit působení dálkových přenosů imisí (např. ze zdrojů v Mladé Boleslavi) nebo kyselých dešťů, které se mohou projevit např. poškozením lesních porostů, kontaminací půd, vod apod. V řešeném území je možné nepříznivé vlivy na životní prostředí shrnout do ná- sledujících okruhů: znečištění ovzduší způsobované průjezdní automobilovou dopravou (imise výfukových plynů, prašnost) podél silnice III. třídy, hluk vázaný na automobilovou dopravu na silnici III. třídy, místní znečištění ovzduší způsobované lokálními topeništi spalujícími ne- kvalitní pevná paliva, nepovolené odhazování komunálních odpadů, biologické znečištění ovzduší vázané na výskyt alergenních rostlin, dřevin a bylin, radioaktivní ohrožení vázané na výskyt radonu v horninách, erozní ohrožení orných půd větrnou a vodní erozí a jeho důsledky. Většina uvedených problémů, kromě průjezdní automobilové dopravy, radioak- tivního ohrožení a případných dálkových přenosů imisí, je řešitelná místními orgá- ny, případně ve spolupráci s okresními orgány, s místními aktivitami a dalšími zainteresovanými subjekty. Jde především o možnosti řešení změny topných médií, odvádění znečištěných vod, výsadby zeleně, údržby místních komunikací, sběru odpadů a druhotných surovin, atd. Některé z problémů jsou již dnes řešeny (odvoz komunálních odpadů, sběr skla a plastů), jiné dosud na řešení čekají (protierozní opatření, komplexní pozemkové úpravy, realizace lokálního a ÚSES, odvádění odpadních vod atd).

a) Místní znečištění ovzduší

Znečištění je způsobováno především nedokonalým spalováním tuhých fosilních a dalších paliv v domácích topeništích a automobilovou dopravou, zápachy z polních hnojišť. V současné době v rámci obce dosud převažuje spalování uhlí a dřeva, v 5 rodinných domcích jde o kombinaci elektřiny a pevných paliv. Nedokonalé spalování může ze nepříznivých rozptylových podmínek (bezvětří, teplotní inverze, mlhy) vznikajících především v chladné části roku způsobovat místní znečišťování ovzduší, které se projevuje jako zadýmování jeho přízemních vrstev. Tyto situace mohou nastat i v průběhu noci, přičemž v dopoledních hodinách a při oteplení dochází k rychlému rozptylu. Krátkodobé hodnoty znečištění se mohou blížit imisnímu limitu, což by bylo třeba prokázat měřením za vybraných nepříznivých situací. Výskyt uvedených situací by však neměl mít dlouhého trvání díky poměrně dobrým rozptylovým podmínkám vyplývajícím z polohy sídla v poměrně otevřeném terénu. K celkovému přízemnímu znečištění přispívají rovněž výfukové plyny z motoro- vé dopravy a na ní vázaná prašnost, víření již sedimentovaných částic různého původu (prach z polí, zbytky zimních posypů -škvára, sůl). Intenzita průjezdní dopravy v zastavěném území je však poměrně nízká, takže lze předpokládat rovněž nízké imisní hodnoty.

b) Biologické znečištění ovzduší

Biologické znečištění ovzduší je dosud okrajově sledovanou problematikou v komplexu životního prostředí. Způsobují ho alergenní látky biologického původu tvořící tzv. aeroplankton jako součásti vzdušného aerosolu (mikroorganismy, seme- na a pyly vyšších rostlin, spory, bakterie, roztoči, kvasinky, mikromycety, atd.). Biologické znečištění ovzduší je původcem vzniku stále rostoucích alergických onemocnění, a to zejména u dětské populace. Biologické znečištění ovzduší, např. pylovými zrny, se projevuje již od časného jara a končí až v pozdním podzimu Tato dlouhodobá expozice je v úzké souvislosti s radikální přeměnou krajiny, se změnami vegetačního krytu, s rozšiřováním rude-rálních společenstev, zavlečených rostlinných druhů apod. Mnohé rostlinné druhy a společenstva, původně s omezenými rozšířením, se v důsledku zemědělské intenzifikace, nárůstu devastovaných a neobdělávaných ploch apod. podstatně zvětšily areál svého výskytu a tím i možnosti jejich negativního působení. Z hlediska hromadného výskytu rostlin způsobujících alergie jsou v řešeném území nejzávaznější následující prostory: neudržované okraje, příkopy a svahy silnic, neudržované porosty podél stávajících a opuštěných polních cest, nevyužité plochy uvnitř a v okolí zemědělského areálu, neudržovaná plocha na východním okraji obce, řada blíže nespecifikovatelných menších či větších nevyužívaných ploch jak v rámci intravilánu, tak na jeho okrajích, na přechodu do polí, na okrajích lesních porostů apod..

c) Radioaktivní ohrožení

Radioaktivní ohrožení je závažným faktorem ovlivňujícím hodnoty životního prostředí. Nejzávaznější ozáření způsobuje radioaktivní plyn radon, resp.jeho rozpadové dceřinné produkty - vizmut Bi214, polonium Po214 a olovo Pb210, které se zachycují na jemných prachových částicích, jež jsou vdechovány a usazují se v průduškách a plicích a způsobují jejich vnitřní ozáření (záření alfa). Radon má prokazatelné mutagenní a karcinogenní účinky, přičemž je pravděpodobnost onemocnění např. plicním karcinomem, úměrná koncentraci dceřiných produktů ve vzduchu a délce pobytu v kontaminovaném prostředí.

d) Hospodaření s odpady

Odstraňování komunálních odpadů je prováděno celoročně 1x za 14 dnů, a to firmou Komunální služby Jablonec nad Nisou. Odpad je shromažďován do 110 l nádob, kterými je vybavena většina obce. Do speciálních kontejnerů na jedné lokalitě v centru obce je sbíráno bílé a barevné sklo a plasty. 2x za rok se provádí sběr železného šrotu. Nebezpečné odpady jsou na výzvu podle potřeby shromážděny a bezprostředně odváženy výše uvedenou firmou k likvidaci.

e) Ostatní problémy životního prostředí

Hluk

Jeho působení na životní prostředí je vázáno především na liniový zdroj, kterým je v řešeném území automobilová doprava na silnici III. třídy do Března, která prochází středem obce. Pro hodnocení hlukového zatížení nejsou k dispozici žádné konkrétní údaje. Intenzita dopravy je však poměrně malá, přesto však mohou být, při jejím nárazovém zvýšení, hodnoty hlukového zatížení prostředí nad denním hygienickým standardem, t. j. 50 dB (A).

Erozní ohrožení

Vysoké zastoupení rozlehlých většinou nijak nechráněných orných půd, jejich složení, způsoby hospodaření, absence krajinné zeleně, působení klimatických faktorů, atd. na katastrálním území i v navazujících rovinatých částech sousedních ka- tastrů, jsou předpokladem pro jejich ohrožení a aktuální postižení vodní a větrnou erozí. Tato degradace půdy způsobuje závažné problémy zemědělskému hospodaření, důsledky eroze se dále projevují znečišťováním povrchových vod a ovzduší, hromaděním splavenin v níže položených částech území atd. Vedle vlastních negativních účinků na půdy a jejich svrchní, nejúrodnější vrstvy, je na několika místech poměrně nepříznivý přímý kontakt orných půd s obytnou zástavbou. Ta je bezprostředně postihována vodou i větrem transportovanými půdními a dalšími přimí senými částicemi, jakými jsou např. různé druhy agrochemikálií apod. a měla by být proti těmto účinkům chráněna půdoochrannou zelení.

Památkově chráněné nemovité kulturní památky

Pod vzrostlou lípou stojí malý soubor památkově chráněné barokní lidové tvorby. Celek, daný přirozeným funkčním a ideovým vztahem, tvoří výklenkové kaple (ve státním registru pod pořadovým číslem 21705/1-hodnota II) a dřevěná zvonička vidlicového typu (ve státním registru pod pořadovým číslem 21705/2). Podrobný odborný popis je k dispozici. Bližší datování není známo, vše nasvědčuje době vzniku kolem poloviny 18. století. Obě tyto památky jsou nově (1995) pietně upraveny. Do zvoničky byl odlit nový zvon (svatý Petr - o váze 18 kg). K tradičními obrazu obce stále ještě patří několik roubených lidových staveb. Ač nepodléhají státní památkové ochraně, jejich ztráta a necitlivé úpravy by nebyly ku prospěchu dosud zachovanému svérázu obce a význam lidové architektury by zasloužil obecnější propagaci v místě.

Program obnovy obce

Program obnovy vesnice, který vláda ČR projednala v květnu 1991 jako vládní program, na jehož základě se přistupuje k obnově vesnice jako k procesu, který je spjatý přímo s každým obyvatelem vesnice. Pouze tito lidé, kteří ve vesnici žijí a znají problémy své vesnice, mohou vytvářet svůj místní program. Velký důraz je v programu kladen na rozvoj původního společenského života, který by opět navázal na tradiční ráz života našich vesnic.

Základním předpokladem pro místní program obnovy vesnice je iniciativa a ochota obyvatel vesnice a obecního zastupitelstva zúčastnit se na realizaci programu.

Tento program je přístupný všem obcím venkova, není nařizován shora, ale je realizován na základě vlastní žádosti obce. Význam programu pro přihlášené obce je ten, že stát nabízí finanční pomoc na vybrané akce v obcích.

Obec Nová Telib se rozhodla na základě projednání v obecním zastupitelstvu přihlásit k Programu obnovy vesnice. Pro budoucnost a budování v naší obci byly provedeny první kroky již v minulých letech. V roce 2000 byl OZ schválen Územní plán obce, ve kterém je počítáno s 15 stavebními parcelami na výstavbu rodinných domků.

Do Programu obnovy vesnice počítáme při předběžném projednání zahrnout tyto akce:

a) K rozvoji hospodářství obce

podporovat veškeré formy hospodářské činnosti a zemědělské činnosti v obci a dále činnosti k obnově řemesel a dalšího podnikání předpokládaný termín: průběžně ke stabilizaci obyvatelstva, zejména zvýhodněním místních občanů pro přednostní prodej obecních parcel na stavbu rodinných domků, případně pomoc k zajištění na jiných pozemcích v obci předpokládaný termín od roku 2004

b) K zachování, obnově a udržování venkovské zástavby

- obnova a rozšíření budovy místního úřadu v obci předpokládaný objem Kč 800 000,- předpokládaný termín rok 2008 - 2010 - obnova obecní kapličky předpokládaný objem Kč 120 000,- předpokládaný termín po roce 2005 - zachování funkce místního pohostinství pro provádění společenských akcí - provést sedlovou střechu předpokládaný objem Kč 1 200 0000,- předpokládaný termín rok 2010 - vybudování letní klubovny pro mládež předpokládaný objem Kč 400 000,- předpokládaný termín rok 2007

c) K úpravě veřejných prostranství v obci

- obnova místních komunikací v obci předpokládaný objem Kč 250 000,-- předpokládaný termín rok 2006 vybudování nové komunikace v obci dle zastavovacího plánu obce předpokládaný objem Kč 1 500 000,-- předpokládaný termín rok 2006 vybudování dětského hřiště a sportovního areálu v obci předpokládaný objem Kč 100 000,-- předpokládaný termín rok 2006 - obnova požární nádrže předpokládaný objem Kč 150 000,-- předpokládaný termín rok 2004 - provedení veřejného osvětlení k novým rodinným domkům a obnova a rekonstrukce stávajícího veřejného osvětlení předpokládaný objem Kč 350 000,-- předpokládaný termín rok 2005 - zajišťování čištění povrchové kanalizace v obci, odvoz a likvidace tuhých odpadů předpokládaný objem Kč 50 000,-- předpokládaný termín rok 2003 + průběžně vybudování čistírny odpadních vod + hloubková kanalizace předpokládaný objem Kč 15 000 000,-- předpokládaný termín rok 2007 -2010 rekonstrukce oplocení a vnitřních prostor památníku obětem I. světové války předpokládaný objem Kč 80 000,-- předpokládaný termín rok 2006 vytvoření chodníků při hlavní komunikaci předpokládaný objem Kč 300 000,-- předpokládaný termín rok 2007 - 2008 vybudování nových inženýrských sítí a komunikace k nové zástavbě rodinných domků předpokládaný objem Kč 1 700 000,-- předpokládaný termín rok 2010 ? 2015 rozšíření sportovního areálu v obci předpokládaný objem Kč 350 000,-- předpokládaný termín rok 2008 - 2010 generální oprava hasičské zbrojnice předpokládaný objem Kč 500 000,-- předpokládaný termín rok 2006 - 2007

d) K ochraně a obnově krajiny

obnova polních stromořadí a keřových porostů, vysazování remízků a budování vyhlídek a odpočívek ve spolupráci s mysliveckou společností předpokládaný objem Kč 100 000,-- předpokládaný termín průběžně obnova polní cesty do obce Kladěruby předpokládaný termín po roce 2005 vybagrování rybníka Žid předpokládaný objem Kč 600 000,-- předpokládaný termín rok 2005 - 2006. Tento Program obnovy vesnice byl projednán a odsouhlasen obecním zastupitelstvem dne 19. září 2003.

Historie obce

Do obce Nová Telib přijedete mírným stoupáním na zalesněné návrší Chlum. Obec sama jak jméno napovídá-vznikla místo třicetiletou válkou zničeného osídlení, tvrze a dvora. Nynější obec Nová Telib byla tehdy ze starého sídla přenesena na nové místo.

Neznamená to ovšem, že stará historie byla zapomenuta. Nejstarší držitel původního sídla se písemně připomíná již r. 1378 a 1390. Místně se traduje, že stará telibská tvrz by mohla být na místě Staré hrady u Lhotek (východně od obce). Po úpadku v polovině 15 století tam byl před třicetiletou válkou (za Jindřicha z Bubna) zřízen z dosavadních dvorců panský dvůr a časem se na Telibi připomíná obora pro vysokou zvěř. Podle toho lze soudit, že hospodářská situace nebyla nejhorší. Po duchovní a kulturní stránce bylo Boleslavsko pod významným vlivem evangelickým a zvláště mladoboleslavského centra Českobratrské jednoty. Vývoj byl přerván bělohorskou bitvou a katastrofou třicetileté války. V roce 1653 se na Telibi připomíná pouze pustý poplužní dvůr a ovčín. Jako všude v Čechách při katastrofálním úbytku obyvatel i obyvatelstvo nově postavené vesnice muselo robotovat za zvýšených povinností. S hmotnou bídou se snoubila násilná rekatolizace, vyšetřování a stíhání nekatolíků za iniciativy na Boleslavsku a Sobotecku působících misionářů. Kraj byl 3x napaden morem (1640, 1647 a 1648). I za těchto nepříznivých poměrů se osada rozvíjela. R. 1863 měla 280 obyvatel a 42 domy, patřila k městysu Březno. Telibský statek měl rod Hohenlohe (později jej pronajímal, patřil mu zřejmě až do roku 1918). Rok Hohenlohe patřil k vyšší rakouské šlechtě (princ Konrád Hohenlohe-Waldenburg byl v roce 1916 rakouským ministrem vnitra). Obec řídil z pověření městyse osadní rychtář. Roku 1900 měla osada podle úředních pramenů 260 obyvatel a 46 domů. Farou rovněž patřila k Březnu. Obyvatelstvo osady s nadšením uvítalo vznik Československé republiky, na frontách I. světové války padlo z obce 6 občanů.

Po I. světové válce se občané dočkali i lepších životních podmínek. Na základě pozemkové reformy bylo drobným držitelům půdy zde přiděleno asi 120 ha parcelovaného dvora, samotný dvůr byl prodán jako zbytkový statek (celková výměra katastru je necelých 338 ha). Lidé zvelebovali svá hospodářství, přibývaly nové budovy. Finanční přínos do rodin představoval výdělek při řepné kampani v cukrovaru Dobrovice. V roce 1927 je založen hasičský spolek, jehož péčí je postaven roku 1935 pomník padlým v I. světové válce. Hasiči také připravovali každoročně tradiční plesy a další kulturní a společenské akce. Logicky pak tento rozmach osady končí těsně před druhou válkou podáním žádosti, aby Nová Telib byla uznána samostatnou obcí.

Protektorát Čechy a Morava-válečné období 1939 - 1945 - znamenal potlačení všeho života, hospodářského pokroku, výstavby i kulturních akcí, bídu o potraviny a strach před persekucí. Přesto se v lesnatém okolí s podporou místních ukrývali ilegální odbojáři různých národností a začátkem května 1945 se obec stala sídlem jednoho odbojového střediska. 9. května do Telibi přijely jednotky osvobozující spojenecké armády.

V roce 1945 byl v Březně ustaven národní výbor, kde Novou Telib re- prezentovali tři zástupci. V druhé pozemkové reformě roku 1946 byly drobným zemědělcům přiděleny další pozemky od telibského a březenského dvora a některým i další inventář.

Po roce 1948 se však tyto poměry změnily. Na podzim roku 1952 bylo založeno JZD, které začalo pracovat od ledna 1953 se 66 členy na 220 ha zemědělské půdy. Vydrželo jen jeden rok, po odhláškách některých hospodářů zde zůstalo menšinové družstvo, ale od ledna 1960 byla opět celá vesnice v družstvu. V pohledu na obec přibyla ocelová kolna, kravín a silážní jáma. Po krátkém osamostatnění obce v roce 1954 byl opět v roce 1975 ustaven společný MNV Březno s dalšími sedmi sloučenými obcemi včetně Nové Telibi. Místní iniciativou se upravovala infrastruktura a vzhled obce. Podle let se dá vyjmenovat v roce 1953 vydláždění a hrazení dolní vodní nádrže, 1954 - 1958 místní rozhlas a rozšíření veřejného osvětlení, 1960 -1963 stavba silnice Nová Telib - dvůr Telib (1 500 m), 1962 začátek přestavby budovy dnešního obecního úřadu, staví se první autobusová čekárna. V roce 1975 byla demolována stará kolna u hospody a na jejím místě vzniká prodejna potravin s tehdy obvyklým, ale nehodícím se architektonickým vzhledem. V letech 1976 - 1981 je zaznamenáno pokládání povrchové kanalizace a také se začalo s chodníkovou úpravou. V roce 1983 byla demolována stará hospoda, zahájena stavba nového objektu a v roce 1985 byl předán do provozu Společenský dům.

Rok 1989 přinesl nové iniciativy. S konečnou platností se Nová Telib osamostatnila. Modernizuje se vybavení obce, prodejna byla přestavěna v novém vzhledovém pojetí, upravena restaurace včetně nového vnitřního vybavení, za Společenským domem je situován přístavek. Autobusová čekárna je opravena, byl také rekonstruován obecní úřad. Náročné bylo vybudování sportoviště na místě neupravené zahrady. Byla postavena první telefonní budka a provedena telefonizace v celé obci.

Historie obce je pravidelně zapisována do obecní kroniky, která je v současné době vedena panem Josefem Rudolfem z Nové Telibi.